Světlo je to, co z obyčejného portrétu dělá fotografii s náladou. Většinu svých lifestyle snímků fotím jen s tím, co nabízí obloha, a blesk nechávám doma. V tomto článku popíšu, jak s přirozeným světlem pracuji během dne a v různých ročních obdobích. Zaměřím se na praktické věci, které si můžete vyzkoušet i s mobilem nebo jednoduchým fotoaparátem. Až budete příště plánovat focení, snad vám pomůžou vybrat správnou hodinu i místo.
Proč fotím bez blesku
Přirozené světlo působí na fotografii věrohodně a lidé v něm vypadají uvolněně. Nemusím nic nastavovat ani vysvětlovat, jen vybírám, kam se postavit. Modelka se v klidu pohybuje a nemá z blesku nepříjemné záblesky v očích. Navíc můžu reagovat na to, jak se světlo mění, a využít okamžiky, které by se s bleskem ztratily.
Blesk samozřejmě používat umím, ale pro lifestyle a portrét mi vyhovuje klidnější přístup. Je to také otázka stylu, protože filmový vzhled, který se mi líbí, vzniká právě z měkkého světla. Nevýhodou je, že jsem závislý na počasí a denní době. Proto se na focení domlouvám s rezervou a mám v záloze náhradní termín.
Zlatá a modrá hodina
Nejkrásnější světlo bývá hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Sluneční paprsky jdou tehdy šikmo, jsou teplé a stíny na tváři jsou jemné. Pleť v tomto světle dostane zlatavý nádech, který se nedá napodobit úpravami.
Pokud je světlo ze strany, vykreslí tvar obličeje a dodá portrétu hloubku. Při západu slunce modelku často otáčím tak, aby měla slunce za sebou a vlasy se jí zlatě rozzářily. Pak musím dát pozor na expozici, aby tvář nezůstala příliš tmavá.
Pomáhá mi k tomu odrazná plocha nebo jen světlá zeď v okolí. Po západu slunce přichází krátká modrá hodina se studeným, vyrovnaným světlem. Hodí se pro klidné portréty ve městě, kde se objevují první rozsvícená okna.
Měkké světlo v zatažený den
Mnoho lidí se bojí focení v zamračeném počasí, já ho mám rád. Mraky fungují jako obří softbox a světlo je rovnoměrné a bez tvrdých stínů. Barvy jsou sytější, protože se neodrážejí od silných světel. Hodí se to pro portréty zblízka, kde záleží na výrazu a detailech v očích.
Při zatažené obloze jen hlídám, aby modelka nestála pod stromy, kde by byla tmavá. Lepší je odstoupit na okraj lesa nebo parku, kde je víc nebe nad hlavou. Pokud je obloha moc bílá, pomáhá mi do snímku přidat zeleň nebo barevné pozadí. Výsledkem je klidný, měkký portrét, který nepotřebuje žádnou složitou úpravu.
Pozor na poledne
V poledne je slunce vysoko a vytváří na tváři tvrdé stíny pod očima a nosem. Tomu se snažím vyhnout, ale někdy se focení v tuto dobu nedá přesunout. Pak hledám otevřený stín, třeba zeď, vstup do budovy nebo hustou korunu stromu. Světlo se tam odráží od okolí a je jemnější.
Můžu také poprosit modelku, aby se otočila zády ke slunci a použít odraz od země. Pomůže světlý oděv, který světlo odráží zpět na obličej. Nejlepší je ale plán, který s polednem nepočítá.
Podzim, zeleň a barvy
Každé roční období nabízí jiné barvy a jiné světlo. Na jaře mám rád rozkvetlé stromy, které dodávají snímkům jemnost. V létě je důležitá zeleň, která se odráží na pleti a vytváří příjemný odstín. Na podzim světlo zeslábne, ale listí vytvoří barevný koberec a teplé pozadí.
Teplé oranžové a žluté tóny pěkně ladí s tmavým oblečením. Zimní focení je kratší, ale studené světlo a čistý sníh dávají portrétům zvláštní klid. Při výběru outfitu myslím na to, jak se bude barevně vázat s okolím. Šaty sytých barev se na zelené louce hezky oddělí od pozadí.
Práce s hloubkou ostrosti
Rozostřené pozadí odděluje modelku od okolí a soustředí pozornost na ni. Světelné body v pozadí, které vznikají v listí, se na fotkách mění v měkké kruhy. Proto vybírám pozadí, kde jsou za modelkou světlé a tmavé plochy v dostatečné vzdálenosti. Čím dál je pozadí od modelky, tím jemnější je rozostření.
Důležité je zaostřit na oči, protože ty diváka přitahují jako první. Pokud fotím dvě osoby, musím dát pozor, aby obě ležely v rovině ostrosti. Občas schválně použiji světlo, které prosvítá vlasy, protože vytvoří jemný světelný lem.
Tipy pro vás
Pokud chcete s přirozeným světlem experimentovat, začněte u okna. Posaďte se vedle něj a sledujte, jak světlo dopadá na obličej. Otáčejte se po malých krocích a všímejte si, kde stíny vznikají a mizí. Venku si vyberte den, kdy máte čas, a zkuste focení v několika různých hodinách.
Nebojte se použít jednoduchou bílou desku nebo svetr, který světlo odrazí. Fotografujte zblízka i zdálky, aby bylo z čeho vybírat. A hlavně si všímejte, jak se na vás světlo dívá, protože fotografie je v podstatě jen kresba světlem.
Na závěr
Přirozené světlo je nejlevnější a zároveň nejkrásnější nástroj, který fotograf má. Chce to jen trpělivost a ochotu čekat na ten správný okamžik. Pokud byste si chtěli takové focení vyzkoušet, napište mi a vybereme spolu místo i čas. Rád vám poradím, v jakém světle se bude vaše osobnost projevovat nejlépe.
